Jednoduché zdění, úspora času, minimalizace rizikových detailů - to jsou hlavní přednosti jednovrstvého zdění, které se stále více uplatňuje zejména při výstavbě rodinných domů.
Zděné konstrukce prošly zajímavým vývojem. Po mnoho století se stavělo jednovrstvě, tedy pokud budeme za jednu vrstvu považovat klasické cihly bez ohledu na jejich počet v šíři stěny. S rostoucími nároky na tepelně izolační vlastnosti obvodových zdí a zároveň i na odlehčení staveb nebylo žádoucí dále rozšiřovat šířku obvodových zdi a ke slovu se dostalo zateplení jako nejlepší řešení splňující obě tyto podmínky. Na přelomu tisíciletí se proto začaly používat kompaktní zateplovací systémy (ETICS = External Thermal Insulation Composite System), tedy vícevrstvé konstrukce sestávající ze 7 i více vrstev různorodých materiálů. Situace se však změnila s nabídkou nejdříve odlehčených a pak i plněných cihelných bloků, které již dodatečné zateplení nepotřebují.
Všichni významní výrobci materiálů pro masivní hrubou stavbu (HELUZ, Wienerberger, Ytong) nabízejí kompletní sortiment pro jednovrstvé zdění. Nabízejí bloky a konstrukční prvky včetně doplňkových typů, které při správné projekci umožňují stavět s minimální nebo žádnou potřebou řezání základních bloků a dále tak zjednodušují a zrychlují stavbu.
Dalo by říci, že se jedná o návrat ke starému známému jednovrstvému zdění. Ale není tomu tak. Současné bloky – cihelné či pórobetonové – poskytují budově daleko lepší vlastnosti a jejím obyvatelům daleko vyšší uživatelský komfort. Není to tedy návrat v kruhu, ale významný vývojový posun po spirále směrem nahoru. Znamená to, že nabídka těchto výrobců je zcela připravena i na nová pravidla platná pro novostavby se stavebním povolením vydaným po 1.1.2021.
Domy s jednovrstvou konstrukcí splňují požadavky kladené na energetický standard budov s téměř nulovou spotřebou energií (NZEB = Nearly Zero-Energy Building). Tento termín používá například dotační titul Nová zelená úsporám v oblasti podpory novostaveb rodinných domů. Jednvrstvě se však úspěšně staví i budovy v energetickém standardu pasivního domu. Potvrzení, zda dům splňuje požadavky kladené na NZEB nebo pasivní standard, vychází z výpočtů v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
Pro rodinné domy se tedy již řadu let používá jednovrstvé zdivo z tepelněizolačních cihel bez izolační výplně (např. polystyrenu nebo minerální vlny), které jsou vhodné pro stavbu téměř nulových domů v šířkách 44 a 50 cm. Cihly s integrovanou tepelnou izolací se používají zejména pro domy na dotace z programu Nová zelená úsporám či pro domy, jejichž investor chce dosáhnout minimální energetické závislosti. Podíl jednovrstvých konstrukcí RD , který již překročil 50% a vzhledem k tomu, že určitou brzdou rychlejšího uplatnění jednovrstvého zdění je konzervativní přístup některých projektantů dlouhodobě projektujících s ETICS, je zde značný potenciál dalšího růstu.
Vícevrstvé konstrukce s dodatečným zateplením i nacházejí i nadále své uplatnění. U bytových domů, zejména mnohopodlažních v centrech velkých měst, se používají skeletové betonové konstrukce, které se musí zateplovat. Stejně tak při rekonstrukci starších objektů je dodatečné zateplení pomocí ETICS obvyklým řešením.
Pro novostavby rodinných domů však výhody jednovrstvého zdění jednoznačně převažují. Jednak to jsou užitné parametry stavby – stabilní, masivní konstrukce, která kromě výborných tepelněizolačních parametrů znamená statickou bezpečnost, požární odolnost, dlouhodobou stálost parametrů a nabízí možnosti téměř libovolného ztvárnění povrchových úprav (zavěšené, dřevěné, provětrávané fasády, velkoformátové desky a podobně). Stejně tak je to zkrácení doby výstavby, méně materiálových vrstev, jednání s menším počtem dodavatelských subjektů apod. Méně vrstev vždy znamená méně problematických spojení a více rizik pozdějších problémů.
A na závěr ještě jeden argument pro jednovrstvé zdění – zedníci a stavaři, kteří své řemeslo znají a jsou hrdí na svou práci nepotřebují pod „zeteplovák“ schovávat případné nedostatky ve zdění, kterých by se neprofesionál mohl dopustit.